Náhrady škod podnikatelům v souvislosti s nouzovým stavem

V dnešní situaci je velmi diskutované téma, zda stát odpovídá za  škodu podnikatelům, kteří museli v důsledku opatření státu dočasně přerušit provozování své podnikatelské činnosti. Odpověď na tyto otázky je upravena hned v několika zákonech.

Základní vymezení Nouzového stavu je upraveno v článku 2 Ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky:

Dle Čl. 5 odst. 1 Ústavního zákona o bezpečnosti České republiky vláda může vyhlásit nouzový stav v případě živelných pohrom, ekologických nebo průmyslových havárií, nehod nebo jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví nebo majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost.

Dle Čl. 6 odst. 1 se může nouzový stav vyhlásit jen s uvedením důvodů na určitou dobu a pro určité území. Současně s vyhlášením nouzového stavu musí vláda vymezit, která práva stanovená ve zvláštním zákoně a v jakém rozsahu se v souladu s Listinou základních práv a svobod omezují a které povinnosti a v jakém rozsahu se ukládají.

Podrobnosti stanoví krizový zákon - zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých předpisů:

Dle § 5 písm. c) a d) krizového zákona za nouzového stavu nebo za stavu ohrožení státu lze omezit svobodu pohybu a pobytu ve vymezeném prostoru  území ohroženého nebo postiženého krizovou situací a právo pokojně se shromažďovat ve vymezeném prostoru území ohroženého nebo postiženého krizovou situací.

Dle § 5 písm. e) krizového zákona za nouzového stavu nebo za stavu ohrožení státu lze omezit na nezbytně nutnou dobu a v nezbytně nutném rozsahu právo provozovat podnikatelskou činnost, která by ohrožovala prováděná krizová opatření nebo narušovala, popřípadě znemožňovala jejich provádění.

Dle § 29 krizového zákona mají právnické osoby a podnikající fyzické osoby uloženy pokuty za vinnost, za jejichž porušení jim mohou být uloženy pokuty ve výši až 3 mil. Kč.

Krizový zákon stanoví i náhrady za omezení práv a náhrady škody fyzickým i právnickým osobám.  

Dle § 35 odst. 1 krizového zákona náleží právnické nebo fyzické osobě za omezení vlastnického nebo užívacího práva, poskytnutí věcného prostředku, vykonání pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci peněžní náhrada. Peněžní náhradu je povinen vyplatit orgán krizového řízení, který o omezení práva nebo uložení povinnosti rozhodl. Peněžní náhradu lze poskytnout po vzájemné dohodě též za poskytnutí dobrovolné pomoci. Peněžní náhrada se vyplácí do 6 měsíců od ukončení nebo zrušení krizového stavu, v jehož důsledku vznikl nárok na peněžní náhradu podle tohoto odstavce.

Dle § 36 odst. 1 krizového zákona je stát povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními a cvičeními (§ 39 odst. 4) prováděnými podle krizového zákona. Této odpovědnosti se může stát zprostit jen tehdy, pokud se prokáže, že poškozený si způsobil škodu sám. Dle § 36 odst. 2 náhrada věcné škody vzniklé při činnosti orgánů provádějících krizová opatření nebo při uloženém poskytnutí věcných prostředků se poskytuje podle právních předpisů platných v době vzniku škody.

Náhrada škody je upravena v. § 1909 a následujících zák. č. 89/2012 Sb. Občanského zákoníku:

Dle § 2952 Občanského zákoníku se hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

Tedy musí-li podnikatel v souvislosti s krizovými opatřeními přerušit své podnikání, ať už proto, že je zakázáno nebo se do místa podnikání nemůže pro opatření běžně dostavit tak, jako dřív, náleží-mu náhrada škody od státu, a to nejen skutečná škoda, ale i ušlý zisk.    

Samozřejmě jsem měl na mysli náhradu škody způsobenou v rámci výše uvedených zákonných opatřeních při nouzovém režimu. Pokud orgány státu v rámci nouzového režimu způsobí fyzickým, či právnickým osobám podnikatelům škodu svým nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, patří poškozenému
odškodnění podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád).  

JUDr.Petr Vaněk, 2020