Uplatnění náhrady škody podle krizového zákona nic nebrání

Až do března 2020 určovala vláda omezení obyvatel a podnikatelů podle zákona o krizovém řízení č. 240/2000 Sb., takzvaného krizového zákona.

Podle ust. § 36 krizového zákona je stát povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními. 

Než však podnikatelé začali tuto škodu řešit, vláda opustila svůj původní způsob vyhlašování těchto krizových pravidel a přišla mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví ČR, a to na základě zákona o veřejném zdraví a nikoli krizového zákona. Zákon o zdraví nemá klausuli upravující náhradu škody, čímž by se uplatnění nároku na náhradu škody velmi zkomplikoval,
neboť by podnikatelé mohli žádat jen podle zákona č. 82/1998 Sb., a tam by museli dokazovat nezákonné rozhodnutí státu či nesprávný úřední postup.      

Avšak, jak se ukázalo, právě tento postup vlády, potažmo ministerstva zdravotnictví, byl tím nezákonný opatřením. Podle krizového zákona totiž může krizový stav nařídit jedině vláda. Není divu, že některý za advokátů se toho ihned povšiml a přišla správní žaloba.

Rozsudkem Městského soudu v Praze č. j. 14 A 41/2020 ze dne 23. 4. 2020 bylo všech šest neoprávněných opatření Ministerstva zdravotnictví ČR zrušeno jako nezákonná. Soud ve svém odůvodnění sám konstatoval, že nechápe, proč vláda opustila původní zákonný způsob ukládání opatření, když jen to ona, kdo je jedině povolán je v krizovém stavu vydávat.

Co to tedy znamená? Že podnikatel má právo vymáhat náhradu škody do šesti měsíců dne, kdy se o ní dozvěděl. Přitom se může domáhat jak náhrady škody, tak ušlého zisku.

Nemusí se přitom ani obávat, že přijal kompenzační bonus za období 12. března až 30. dubna ve výši 25.000,- Kč. Pokud splnil veškeré podmínky pro zaplacení bonusu, tedy je osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona o důchodovém zabezpečení, byl v tomto období majitel živnostenského oprávnění a podá čestné prohlášení, že nemohl svou činnost vykonávat na míru obvyklou, a to v souvislosti výskytem krizových opatření Vlády ČR, má na tento bonus
právo. Bonus bude trvat i nadále až do 6. června 2020, vždy ve výši 500,- Kč za den a rozhodně není formou paušální náhrady škody, která vznikla podnikateli. Proto je jen na vůli podnikatele, zda v případě, že se rozhodne uplatnit nárok na náhradu škody podle krizového zákona, tuto částku započte za svůj nárok, nebo bude chtít nárok celý, nesnížený o poskytnutý bonus.        

Mám tedy za to, že podnikatelům nic nebrání v současné době začít uplatňovat právo na náhradu škodu podle ust. § 36 krizového zákona. Jedinou podmínkou je, že škoda byla způsobena v přímé souvislosti s přijatým opatřením a nikoli v jen v nepřímém důsledku. Tedy každý se bude muset snažit škodu sám odvrátit či alespoň redukovat

Zcela nejasné je to, jakým způsobem přistoupí stát na náhradu škody, která vznikla podnikateli nezákonnými opatřeními Ministerstva zdravotnictví ČR, jež byla pro nezákonnost zrušena. Tam, jak se domnívám, bude největší problém s prokázáním příčinné souvislosti mezi nezákonností
těchto rozhodnutí (jež vláda vzala na vědomí), a způsobenou škodou.   

Každopádně se mají advokáti, ale i soudci, nač těšit.

 

JUDr. Petr Vaněk, 2020